❈ O mně ❈

Jmenuje se Simona Dubnová, je mi 35 let. Narodila jsem se v Havlíčkově Brodě a nyní žiji ve Žďáře nad Sázavou.

Vystudovala jsem Obchodní Akademii, ale vždy jsem tíhla spíše k humanitním směrů. Jsem velmi citlivý člověk a toužila jsem mít práci, která by dávala mému životu smysl a která by mělo přesah pro společnost.

Miluji hory, cestování, adrenalinové sporty, dobrodružství , poznávání nových lidí a poslouchání životních příběhů.

 Ve 30 letech jsem přemýšlela o smyslu života. Pracovala jsem v té době jako manažerka kvality v jedné společnosti. Žila jsem stereotypní život - z práce domů, nějaký koníček a zase na novo. V té době mi umírala babička o kterou jsem se s maminkou staraly.  Uvědomila jsem si, že život nechci přežít ale prožít.

 V hloubce své duše jsem však věděla, že život jaký vedu není život jaký bych si přála,  že chci od života víc, než strávit dalších 40 let v práci, která mi nedává smysl a nenaplňujeme. 

V té době jsem odjela na dovolenou  na  ostroj Bohů Bali. Poznala jsem, že se dá žít jinak. Že nemusím chodit do práce od -do, že můžu být půl roku na dovolené, že se nemusím stále za něčím hnát. Dvakrát denně jsem cvičila jógu a při zklidnění jsem si představovala , že žiju v horách a cestuji po světě.

  Po návratu z Bali, už můj život nebyl stejný. To, co jsem si představovala se stalo realitou. V práci jsem dala výpověď a odjela jsem na rok a půl do kanadských Rocky mountains, následně jsem odjela do "Skandinávských Alp" norského městečka Hemsedalu.

Během 2 let jsem procestovala několik zemí světa a život si užívala plnými doušky.  Přišel však Covid a mě se zhroutily mé cestovatelské plány na další roky, najednou jsem nevěděla, co budu v Čechách dělat, cítila jsem se sama, prázdná a beze smyslu. 

Vrátila se mi nemoc a já svůj život musela přehodnotit a  začít ho budovat od 0. 

Život mě zavedl do různých temných zákoutí. Vážná nemoc, která se mi neustále vracela, vztahové problémy a těžké životní zkoušky mě přivedly na cestu seberozvoje, na které jsem už přes 10 let.

Pochopila jsem, že jediný, kdo mě může zachránit jsem já sama, že je potřeba převzít zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou a začít si tvořit život podle svých představ.

Ty těžké životní zkoušky, nás v životě posouvají vpřed, stáváme se silnějšími , odolnějšími. Učí nás pokoře a vděčnosti za život.

Bez toho abychom prožili tmu, bychom si nevážili světla.

Na své cestě jsem hledala, jak si pomoci fyzicky i psychicky.

Studovala jsem různé alternativní směry a zkoušela mnoho technik.

Našla jsem tak cestu k EFT, Acess Bars a mentální gymnastice, které ve své praxi využívám nejčastěji.

Hippokrates řekl: " Ze všech vášní duše, škodí tělu nejvíce smutek".

Proto učím, jak se naučit ovládat svoje tělo, mysl a emoce, abychom každý den prožívali radost a spokojenosti!

Zdraví je komplexní věc a je třeba propojit tělo, mysl a ducha abychom se uzdravili a žili šťastný a naplněný život.